Použití stlačeného vzduchu na staveništi

Pískování , které je ve stavebnictví široce rozšířené, se používá ke změně vzhledu nebo stavu povrchu – například k odstranění graffiti nebo přípravě povrchu na následné procesy, jako je lakování. 

Tento postup využívá stlačený vzduch k vymrštění malých abrazivních částic vysokou rychlostí tryskou na povrch. Opakovaná nárazová síla odstraňuje nežádoucí materiál, jako je barva nebo rez, a zajišťuje rovnoměrný výsledek. 

Tento proces vyžaduje konstantní zásobování studeným a technicky bezolejovým stlačeným vzduchem bez kondenzátu: Vlhkost ve stlačeném vzduchu může narušit výkon zařízení, zatímco olej může znečistit otryskávaný povrch. Kromě toho závisí kvalitní výsledky pískování do značné míry na tom, zda kompresor trvale splňuje požadavky na tlak a dodávané množství pískovacího zařízení. To se projeví na síle, kterou částice opouštějí trysku, a tím i na konzistenci výsledků a celkové produktivitě.

Pískování se používá také v mnoha dalších oborech k čištění a přípravě povrchů.

Když jsou abrazivní postupy příliš agresivní, využívá se často tryskání suchým ledem. Tento neabrazivní a nekorozivní postup se ve stavebnictví používá především při restaurátorských a sanačních projektech – např. v památkově chráněných objektech nebo k odstranění spór plísní nebo zbytků po požáru. 

Při tryskání suchým ledem se jako čisticí prostředek používají malé pelety suchého ledu. Ačkoliv je tento postup velmi podobný běžnému pískování, požadavky na stlačený vzduch jsou odlišné. Při tryskání suchým ledem je obvykle zapotřebí vyšší tlak a úprava stlačeného vzduchu je nezbytnou podmínkou pro určité aplikace tryskání suchým ledem, jaké se vyskytují v jiných oborech, jako je potravinářský a nápojový průmysl. 

Tryskání suchým ledem se používá také v mnoha dalších oborech k čištění a přípravě povrchů.

Při renovaci jsou vzduchové trysky a dláta poháněny stlačeným vzduchem, aby odstranily podlahy, jako jsou vinylové krytiny, dlaždice nebo dokonce beton. 

Vzduchové trysky se zpravidla používají k odstraňování vinylových podlahových krytin, které byly nalepeny na betonové podlahy. Poté co se do vinylu vyřízne malý otvor, se do něj zasune vzduchová tryska a vhání se do něj stlačený vzduch. Tlak uvolní vinyl a odlepí ho od lepidla, takže ho bude možné rychle a snadno odstranit z betonové podlahy. Vzduchové trysky obecně vyžadují vysoký proud vzduchu. 

Vzduchová dláta se naopak používají k odsekávání dlaždic, zbytků lepidla nebo betonu. Stlačený vzduch při tom pohání pohyb dláta a umožňuje rychlé a opakované opracování povrchu. 

Pro obě nářadí platí: Kompresor musí nepřetržitě dodávat požadované množství vzduchu a potřebný tlak – obzvlášť při dlouhých dobách použití jako se vzduchovými dláty.

Pneumatická brusná a lešticí nářadí pracují se stlačeným vzduchem. Ať už jde o broušení podlahových potěrů nebo vyhlazování sádrokartonových stěn, tato vysoce výkonná nářadí pomáhají při broušení, vyhlazování a leštění různých povrchů ve stavebnictví. 

Spotřeba stlačeného vzduchu může být stejně rozmanitá jako používaná brusná zařízení. Kompresor proto musí splňovat nejrůznější požadavky na stlačený vzduch. Pneumatické brusky obecně vyžadují čistý a suchý stlačený vzduch.

Tlak (bar/psi) určuje sílu nárazu tryskacího prostředku. Vyšší tlak kompresoru zajišťuje, že se na tryskací prostředek přenáší více kinetické energie, což zvyšuje efektivitu tryskání. V celém systému však může docházet k tlakovým ztrátám, proto je důležité optimalizovat nastavení kompresoru tak, aby byl na trysce udržován dostatečný tlak. 

Objemový proud (měřený v m³/min, cfm nebo l/s) udává, kolik stlačeného vzduchu je k dispozici pro transport částic tryskacího prostředku. Nedostatečné dodávané množství může způsobit pokles tlaku, což vede k nižší rychlosti tryskání a nerovnoměrné úpravě povrchu. Je důležité vždy zajistit, aby váš kompresor pokrýval dodávané množství potřebné pro velikost trysky a tryskací zařízení. 

Jak tlak, tak také objemový proud musí být vyvážené - příliš malé dodávané množství nemůže udržet tlak, zatímco příliš nízký tlak vzduchu oslabuje nárazovou sílu.

Efektivita kompresoru je do značné míry ovlivněna konstrukcí tryskacího zařízení, zejména velikostí a stavem trysky. Správně dimenzovaný kompresor musí dodávat dostatečný objemový proud (m³/min, cfm nebo l/s), aby pokryl spotřebu vzduchu trysky a zároveň udržoval doporučený tlak na trysce, zpravidla mezi 6,2 a 8,6 bar(g) / 90 a 125 psi(g). 

Větší trysky vyžadují větší objemový proud, a protože se trysky časem opotřebovávají, zvětšuje se jejich otvor, což zvyšuje spotřebu vzduchu. Když není kompresor správně dimenzovaný, klesá jeho účinnost v důsledku nadměrné spotřeby proudu nebo nedostatečného dodávaného množství. Nízký tlak může upozorňovat na nedostatečný objemový proud, který je často způsoben opotřebením trysek, netěsnostmi v systému nebo dalšími spotřebiči vzduchu. Pouhé zvýšení tlaku nemůže odstranit nedostatek dodávaného množství. 

Aby se optimalizovala efektivita kompresoru, je důležité, pravidelně kontrolovat a vyměňovat opotřebované trysky. V opačném případě může být nutné zvětšení kompresoru (spolu se sušičkami, filtry a hadicemi), což vede k vyšším nákladům na palivo nebo energie. Díky údržbě trysek a omezení zbytečných ztrát stlačeného vzduchu může tryskací zařízení pracovat efektivněji, aniž by docházelo k přetížení kompresoru.

Vlhkost ve stlačeném vzduchu nebo nadměrné množství oleje mohou ucpat tryskací prostředek a snížit výkon tryskání. 

Proto společnost KAESER nabízí balíček pro úpravu stlačeného vzduchu System A. Dodává studený stlačený vzduch bez kondenzátu a předchází tak tomuto problému - zejména ve vlhkém prostředí. Pokud je na výstupní trysce potřeba technicky bezolejový stlačený vzduch, nabízí společnost KAESER jako alternativu balíček pro úpravu stlačeného vzduchu System F. Tento balíček kombinuje dochlazovač stlačeného vzduchu, odstředivý odlučovač a filtraci pro studený stlačený vzduch bez kondenzátu, který je zbaven částic nečistot.

Nasávaný objem označuje objem vzduchu, který kompresor nasává při atmosférickém tlaku. Objemový proud (FAD) je skutečně použitelný stlačený vzduch při požadovaném tlaku, který je k dispozici po stlačení na výstupu. Obě veličiny se udávají za jednotku času. 

Protože se vzduch stlačuje, je skutečně dostupný objemový proud vždy menší než nasávaný objem. Pokud se tedy při dimenzování kompresoru pro vaše pneumatické nářadí bere v úvahu spíše nasávaný objem než objemový proud, může to vést k podcenění dodávaného množství. Zajištění správného objemového proudu při požadovaném tlaku je rozhodující pro bezpečný provoz a řádný výkon příslušných nářadí.